Novela zákona o účetnictví podrobněji

19. únor 2016

Z důvodové zprávy k novele zákona o účetnictví

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 uvádí, že cílem je navrhovat a přijímat právní předpisy nejvyšší kvality, které dodržují zásadu subsidiarity a proporcionality, a současně zajistit, aby byla administrativní zátěž úměrná výhodám, které přináší.
• Komise s názvem "Zelená malým a středním podnikům" pro Evropu, přijala v červnu 2008 a revidovala v únoru 2011 opatření, kterým uznává ústřední úlohu, kterou sehrávají malé a střední podniky v hospodářství EU. Klade si za cíl zkvalitnit celkový přístup k podnikání a zakotvit do tvorby politiky, a to od regulace až po veřejnou službu, zásadu „zelenou malým a středním podnikům“.
• Cílem je snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podpořit jejich internacionalizaci. Byla navržena opatření ke zvýšení produktivity, například odstranění byrokracie a zdokonalení regulačního rámce pro malé a střední obchodní společnosti.
• Směrnice EU umožňuje, aby členský stát povolil mikro a malým účetním jednotkám, určitá zjednodušení či přímo osvobození z některých povinností. Možnosti zjednodušení či osvobození jsou převzaty v maximální možné míře s ohledem na snížení administrativních nákladů a týkají se zejména:
  1. uvádění údajů a informací v účetní závěrce
  2. zveřejňování účetních závěrek,
  3. sestavování a zveřejňování výročních zpráv
  4. ověřování účetních závěrek a výročních zpráv auditorem
• Hlavní změny spočívají v zavedení:
  1. kategorizace účetních jednotek (mikro, malý, střední,velký podnik)
  2. kategorizace konsolidačních skupin (z důvodu zavedení kategorizace)
  3. subjektu veřejného zájmu - definice byla převedena ze zákona o auditorech
  4. povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách (budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, aby se zamezilo uvádění nezákonně vytěženého dřeva na trh EU. Ve zprávě budou údaje uváděny v členění podle zemí a podle projektů. Ve zprávě bude nutné zohledňovat platbu, pokud její výše přesahuje za účetní období částku 100 000 EUR (v přepočtu 2 600 000 Kč), čímž je zdůrazněna zásada významnosti.
• Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ukládá zveřejňovat:
  1. výroční zprávy,
  2. řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy
• stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin, zákon upravující účetnictví. Tím je jednoznačně vymezeno, aby zákon o účetnictví tuto povinnost stanovil (§ 21a ZoÚ):
  1. návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky
  2. zprávu auditora o ověření účetní závěrky
• Rozšiřuje se povinnost zveřejňování i na další účetní jednotky (mimo obchodní korporace), například spolky nebo ústavy
• znovuzavedení režimu jednoduchého účetnictví při splnění nastavených kriterií pro určité účetní jednotky, které nejsou zpravidla založené za účelem podnikání
• V souvislosti s rekodifikací byla v předmětu účetnictví doplněna kategorie „závazků“ pojmem „dluh“, protože pojem závazek vymezuje v účetních předpisech účetní kategorii, která není totožná s civilně právním obsahem tohoto pojmu.
• Účetní kategorie závazku obsahuje z největší části dluhy, o kterých je účtováno k datu uskutečnění účetního případu, zpravidla později než v okamžiku vzniku jejich právního vztahu. Závazek vzniká již při podpisu smlouvy; dluhy až při realizaci smlouvy. Pod účetní pojem závazek se rovněž zahrnuje specifický účetní závazek typu odložené daně, přijaté zálohy apod. Jedná se o po mnoho let užívaný pojem a předpokládá se jeho použití i nadále v účetních výkazech.
• Předpokládá se obecné vymezení pojmu závazek až v novém zákoně o účetnictví, který bude připraven.
• Do jednotlivých skupin jsou zařazeny pouze obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti).
• V novele zákona o účetnictví se kategorizace účetních jednotek vztahuje na všechny účetní jednotky.
• Ze subjektů (obchodních společností) dotčených transpozicí směrnice vyplývá, že drtivá většina obchodních společností v ČR bude v kategorii mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka.
• Z tohoto důvodu se navrhuje, aby kategorie malých účetních jednotek byla ještě dále rozčleněna. Jemnější rozčlenění do „podkategorií“ se navrhuje provést podle toho, zda malá účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem .
• I mikro účetní jednotky jsou jemněji rozčleněny podle povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ale v tomto případě bude „podkategorie“ auditovaných mikro účetních jednotek velmi malá. Bude obsahovat pouze takové mikro účetní jednotky, kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanovuje zvláštní právní předpis.
• Směrnice napomáhá omezit administrativní zátěž účetních jednotek tím, že vymezuje určité povinnosti, které nemohou být od malých nebo mikro účetních jednotek vyžadovány, nebo dává členským státům možnost malé a mikro účetní jednotky od určitých povinností osvobodit. Osvobození budou poskytnuta těm účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Výklad novely zákona o účetnictví

K § 1 Účetní jednotky, které podléhají zákonu o účetnictví

• právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
• zahraniční PO a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů
• organizační složky státu
• fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil Kč, a to od prvního dne kalendářního roku
• ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je účetní jednotkou
• ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
• svěřenské fondy
• fondy obhospodařované penzijní společností
• investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo
• ty, kterým povinnost sestavení ÚZ stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou ÚJ podle zvláštního právního předpisu.

K § 1a

• Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka (ÚJ) se sídlem v ČR, která je: obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie (dále jen "mezinárodní účetní standardy").
• bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem
• pojišťovnou nebo
• penzijní společností
• zdravotní pojišťovnou

K § 1b Kategorie účetních jednotek

Velkou účetní jednotkou je vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

V novele zákona o účetnictví je zajištěna povinnost, aby v příloze účetní závěrky malé a mikro účetní jednotky uváděly pouze část údajů oproti plné škále informací uváděných velkými účetními jednotkami. Mikro účetní jednotky nepoužívají ocenění reálnou hodnotou. Malé a mikro účetní jednotky nebudou sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

K § 1c Kategorie skupin ÚJ pro konsolidaci

K § 1d vymezení pojmů

Pro zařazení ÚJ do příslušné kategorie musí být proveden test k rozvahovému dni, kdy ze 3 hraničních hodnot alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot musí být splněny.

1. Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (netto). Pozor v roce 2015 vycházíme z AKTIVA BRUTTO,  v roce 2016 vycházíme z AKTIVA NETTO.

2. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a vynásobená 12. (např. vznik s.r.o 1. 6. 2016; výnosy (7 / 12; 1,750.000 / 7 * 12 = 3,000.000)

3. Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

V prvním účetním období po svém vzniku postupuje ÚJ pro takovou kategorii ÚJ, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných ÚZ ÚJ překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii ÚJ, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování ÚZ.

K § 2 Předmět účetnictví

• jednoduché účetnictví – předmětem jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky
• vedení účetnictví (podvojné):
  1. Podle mezinárodních standardů (IAS/IFRS) – obchodní společnosti, které jsou emitentem CP přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.
  2. České účetnictví – v plném rozsahu nebo zjednodušeném rozsahu. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o stavu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, o nákladech a výnosech; o výsledku hospodaření (zákon. předpisy nedefinují jiná aktiva a jiná pasiva).

K § 9 Rozsah vedení účetnictví

Nestanoví-li tento zákon (ZoÚ) nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.

Účetní jednotka může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pokud:

• u příspěvkové organizace tak rozhodne její zřizovatel
• je malou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může ÚJ přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.

Malé účetní jednotky – právnické osoby se sídlem v ČR i zahraniční právnické osoby mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud jsou:

1. spolkem, pobočným spolkem
2. odborovou organizací
3. organizací zaměstnavatelů
4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona
5. honebním společenstvem
6. obecně prospěšnou společností
7. nadačním fondem
8. ústavem
9. společenstvím vlastníků jednotek
10. bytovým a sociálním družstvem

Účetnictví v plném rozsahu má povinnost vést ÚJ vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Zjednodušený rozsah mimo podnikatelskou sféru

Zjednodušený rozsah účetnictví umožňuje ÚJ:

• sestavit účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny
• mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
• nepoužijí tvorbu účetních opravných položek
• nepoužijí ustanovení týkající se účetních rezerv a účetních opravných položek
• nepoužijí přecenění na reálnou hodnotu
• sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu nemusí použít – knihu analytických účtů, knihu podrozvahových účtů. Lze říci, že zjednodušený rozsah účetnictví je podobný jednoduchému účetnictví, ale je zde účtováno o účetních odpisech.

Podnikatelská sféra:

• FO – podnikatel pokud vede DE, postupuje dle zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmu – nevede účetnictví

• ÚJ – podnikatel

  1. mezinárodní účetní standardy – pokud obchoduje na burze
  2. česká pravidla jak pro FO + PO – pro podnikatele vždy plný rozsah

K § 1f Jednoduché účetnictví

Právnická osoba se sídlem v ČR a zahraniční právnická osoba může vést jednoduché účetnictví, pokud:

• není plátcem DPH – nové kritérium
• celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč
• hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč – nové kritérium
• a je současně:
  1. spolkem a pobočným spolkem
  2. odborovou organizací
  3. organizací zaměstnavatelů
  4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona
  5. honebním společenstvem.

Při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést JÚ, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Celkovými příjmy – úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

Hodnota majetku – úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

Přestane–li ÚJ, která vede JÚ, splňovat podmínky pro vedení JÚ, vede účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém ÚJ tuto skutečnost zjistila.

Ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví lze nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou:

1. peněžní deník, který obsahuje alespoň informace o:

• peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech
• příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období
• průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem

2. kniha pohledávek a kniha závazků

3. pomocné knihy o ostatních složkách majetku

Inventarizace

• Pro ÚJ platí § 6 odst. 3 zákona ZoÚ - povinnost inventarizovat majetek a závazky
• Zjišťuje se skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví
• Inventarizace se musí provést k 31. 12.
• Při inventarizaci se využijí pomocné knihy – např. Pomocná kniha DHIM, Kniha zásob, Pomocná kniha pohledávek a závazků...

Zveřejňování

Některým ÚJ, které vedou jednoduché účetnictví zvláštní předpis nařizuje sestavit výroční zprávu nebo podobný dokument. Jedná se o účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (zákon 304/2013 Sb.). Součástí výroční zprávy je i přehled o majetku a závazcích. Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví právní předpis – vyhláška MF ČR (je v přípravě).

Archivace

Účetní závěrka a výroční zpráva se archivuje po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Účetní jednotky sestavují

• přehled o majetku a závazcích
• přehled o příjmech a výdajích

Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

Přehledy musí obsahovat:

• Název a sídlo
• IČ, pokud je ÚJ přiděleno, informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách
• Právní formu ÚJ
• Předmět podnikání nebo jiné činnosti, příp. účel, pro který byla zřízena
• Rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se přehledy sestavují
• Datum, kdy přehledy podepsal statutární orgán ÚJ

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok. Rozvahový den – je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Přehledy se sestavují k poslednímu dni účetního období, tzn. k 31. 12.

ÚJ v jednoduchém účetnictví nepoužijí:

• Kategorizace účetní jednotky (mikro, malé, střední a velké ÚJ)
• Směrnou účtovou osnovu
• Nesestavují Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a přílohu k ÚZ
• Tvorbu účetních opravných položek a účetních rezerv, účetních odpisů
• Přecenění na reálnou hodnotu – pouze banka a pokladna, ne pohledávky a závazky
• Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně nepřepočítává ÚJ na českou měnu
• Peněžní prostředky v cizí měně se však budou i nadále přepočítávat aktuálním denním kurzem ČNB 31. 12.
• Neúčtuje o účetních odpisech, pouze používá odpisy daňové

ÚJ se dopustí správního deliktu tím, že:

• Nevede jednoduché účetnictví od svého vzniku až do svého zániku
• Nesestaví přehledy ve lhůtě do 6 měsíců od skončení účetního období
• Nesestaví přehledy v rozsahu stanoveném zákonem
• Neprovede inventarizaci majetku a závazků v souladu se zákonem
• Jí zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje podle zákona
• Nesestaví přehledy k rozvahovému dni – tj. k datu ukončení účetního období jako řádné, či mimořádné k jinému datu

Za výšeuvedené správní delikty se stanoví sankce do 100 000 Kč.

• Vede jednoduché účetnictví v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy (účetnictví musí být správné)
• Neuschová účetní záznamy v termínech daných zákonem
• Nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument

Za výše uvedené správní delikty se stanoví sankce do 50 000 Kč. Při určení konkrétní výše pokuty je vždy nutné přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán. Proto nelze považovat horní hranice pokut za nepřiměřené ani likvidační.

K § 18 Účetní závěrka

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

• rozvaha (bilance)
• výkaz zisku a ztráty
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze, výkazu zisku a ztrát

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i:

• přehled o peněžních tocích
• přehled o změnách vlastního kapitálu

ÚJ veřejného zájmu přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé ÚJ a mikro ÚJ nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty – aktiva a čistý obrat.

Zrušena výjimka pro a. s. – povinnost sestavit ÚZ vždy v plném rozsahu

Účetní závěrka obchodních společností

Družstva nejsou obchodní korporací a platí pro ně účetní závěrka, kde dokládají dobrovolně přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrka musí obsahovat dle odstavce 3 § 18:

• u účetních jednotek obchodní firmu nebo název a sídlo; obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště
• IČ osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách
• právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se ÚZ sestavuje
• okamžik sestavení ÚZ, a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky; připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou
• pokud je den zápisu přeměny obchodní korporace do veřejného rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamem rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak

Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky dané vyhláškou. Sestavuje ji účetní jednotka, která je:

• velkou účetní jednotkou
• střední účetní jednotkou
• malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
• mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje:

• položky podle vyhlášky, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky" a "C.II.2. Krátkodobé pohledávky" a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
• položky podle vyhlášky, a to pouze položky označené písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Obchodní společnosti musí sestavovat vždy v plném rozsahu, pokud nepodléhá ÚJ auditu, zveřejňuje rozvahu ve zkráceném rozsahu.

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky uvedené u účelového či druhového členění ve vyhlášce a sestavuje ji:

• účetní jednotka, která je obchodní společností (bez ohledu, zda podléhá nebo nepodléhá auditu)
• z ostatních účetních jednotek ta, která je:
  1. velkou účetní jednotkou
  2. střední účetní jednotkou
  3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
  4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky uvedené u účelového či druhového členění ve vyhlášce a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která:

• není obchodní společností
• nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Obchodní společnost, která nepodléhá auditu, Výkaz zisku a ztráty nebude zveřejňovat.

Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace podle §39 a §39b vyhl. 500/2002 Sb. a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je:

• velkou účetní jednotkou; tato účetní jednotka uvede i doplňující informace stanovené §39c
• střední účetní jednotkou

Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace podle §39 a §39a a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je:

• malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
• mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle §39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Základní informace v příloze v účetní závěrce - § 39:

• o použitých obecných účetních zásadách (bilanční kontinuita)
• o použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky (§ 24 + §25 ZoÚ)
• podle principu významnosti zejména způsob:
  1. oceňování majetku a závazků
  2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky)
  3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu
  4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků
• použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména:
  1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování
  2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41
  3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí
  4. výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let

Základní informace pro všechny ÚJ - § 39 vyhlášky 500/2002 Sb.

• celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk
• výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám; tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii osob
• výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem
• celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť
• průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období

Malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce dále uvede informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.

§ 39a vyhlášky 500/2002 Sb. – malá ÚJ a mikro ÚJ s auditem uvede:

• u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
  1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období
  2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období
  3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku; v případě kapitalizovaných úroků, které nebyly účtovány do nákladů, ale do pořizovací ceny majetku
• název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří
• povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze; informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí
• informace o transakcích, které ÚJ uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky (§82 ZoK)

Spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie

• informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci ÚJ
• nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více ÚJ konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované ÚJ, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny

§ 39b vyhlášky 500/2002 Sb. – střední a velká ÚJ uvede:

• uvede název a sídlo konsolidovaných ÚJ s uvedením výše podílu na základním kapitálu. U těchto ÚJ uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období ÚJ, od kterých byla přijata účetní závěrka
• Neuvádí se v případě:
  1. informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené ÚJ, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku
  2. pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv ÚJ, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce
  3. v případě, že údaje o konsolidované ÚJ jsou součástí její konsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrky konsolidující ÚJ širší skupiny
• Dále se uvede:
  1. název, sídlo a právní formu každé z ÚJ, v níž je ÚJ společníkem s neomezeným ručením
  2. název a sídlo ÚJ, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny ÚJ, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná ÚJ patří
  3. název a sídlo ÚJ, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny ÚJ, ke které ÚJ jako konsolidovaná ÚJ patří
  4. místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících ÚJ
  5. počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů
  6. informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají
  7. informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období
  8. výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů; údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu
  9. informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty
  10. u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
      1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období
      2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období
      3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku
  11. výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj
  12. povahu a obchodní účel operací ÚJ, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na ÚJ, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace ÚJ
  13. informace o transakcích, které ÚJ uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; ÚJ uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace ÚJ
  14. ÚJ může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky
  15. ÚJ nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované ÚJ, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny

§ 39c vyhlášky 500/2002 Sb. – uvádí informace pro velkou ÚJ

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku dle § 18:

• v plném (podnikatelské subjekty)
• zkráceném rozsahu – účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem
• řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období
• mimořádnou účetní závěrku v ostatních případech
• mezitímní účetní závěrka se sestavuje v případě, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, např. k datu VH, která rozhoduje o výplatě zálohy na podíly na zisku

ÚJ jsou povinny uvádět v ÚZ informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

K § 19 Rozvahový den

Účetní závěrka:

• Události po rozvahovém dni

Za okamžik sestavení účetní závěrky je považován den, kdy statutární zástupce skutečně podepíše účetní závěrku (podpisy na výkazech Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Příloze ÚZ). Tento datum není datem odevzdání daňového přiznání. Jednatel společnosti podepíše účetní závěrku 2. března 2016; na finanční úřad je odevzdána 31. března 2016.

Za okamžik vyhotovení účetní závěrky je považován den, kdy je skutečně účetní závěrka vyhotovena; není dnem podpisu statutárního zástupce, ale dnem, kdy účetní vypracovala účetní závěrku, tj. 29. února 2016. Období, kdy je účetní závěrka sestavována je důležité zvláště z pohledu nové definice významnosti v účetní závěrce §19, odst. 7. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

V této souvislosti dochází k novelizaci § 19, odst 5 a 6. Kde se uvádí:

(5) V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

(6) V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní jednotky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

Pro účetní jednotku zde vyplývá povinnost stanovit si ve vlastní směrnici hodnotu významné položky. Významnou položku je možné stanovit výpočtem, kde bude zvolena základna, která je nejstabilnější a uvede se % tohoto základu.

Pokud události vzniknou do 31. 12., je nutno o nich účtovat; např. škodní událost z listopadu 2015, budu účtovat o dohadné položce, obdržím-li v lednu dopis od pojišťovny s přesnou výší náhrady škody, musím účtovat o skutečné náhradě, nikoliv o dohadných položkách. Vzniknou-li události po 1. 1. musím je popsat v příloze účetní závěrky.

Je-li tedy účetní závěrka sestavena dne 2. března 2016 a 10. března 2016 obdrží účetní jednotka informaci, že v rozporu s běžně používanou technologií vyrobila v roce 2015 své výrobky, které musí nahradit novými v hodnotě stanovené významné položky, dle § 19 zákona o účetnictví, tato informace nebyla účetní jednotce známa v období mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy se sestavuje účetní závěrka. Bude-li však den, kdy se sestavuje účetní závěrka stanoven na 12. března 2016, potom musí tuto skutečnost účetní jednotka v souladu s § 19 popsat v příloze účetní závěrky. Neboť neuvedení této skutečnosti by mohlo ovlivnit úsudek uživatele účetní jednotky.

• V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
• V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení ÚZ, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.
• Majetek a závazky člení na:
  1. dlouhodobé - Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok
  2. Krátkodobé - ostatní majetek a závazky
• Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Informace v ÚZ musí být mimo jiné:

• Spolehlivé – splňuje požadavek srozumitelnosti a podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace ÚJ tak, aby na jejím základě mohl uživatel, činit ekonomická rozhodnutí, informace musí být úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace.
• Posuzují se z hlediska významnosti - Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
• U vybraných účetních jednotek s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.

K § 20 Ověření účetní závěrky auditorem

Řádnou nebo mimořádnou ÚZ jsou povinny mít ověřenou auditorem ÚJ

• velké ÚJ s výjimkou vybraných ÚJ, které nejsou subjekty veřejného zájmu
• střední ÚJ
• malé ÚJ, pokud jsou a. s. nebo svěřenskými fondy a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se ÚZ ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:
  1. aktiva celkem 40 000 000 Kč, (od 2016 netto aktiva, za 2015 brutto aktiva)
  2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč, (od 2016 změna metodiky NV)
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50

Ostatní malé ÚJ, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se ÚZ ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty. U mikro ÚJ je audit v případě neziskovek, pokud jsou příjemce dotace.

K § 21 Výroční zpráva

ÚJ, které mají povinnost mít ÚZ ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich:

• výkonnosti
• činnosti a stávajícím hospodářském postavení

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné
• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky
• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje
• o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích
• o tom, zda ÚJ má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí
• požadované podle zvláštních právních předpisů (např. o propojených osobách dle ZoK)

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné
• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky
• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje
• o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích
• o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí

Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu u ÚJ s jednoduchým účetnictvím, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.

K § 21a Způsoby zveřejňování

Zákon ukládá povinnost u zapisovaných účetních jednotek uložit účetní závěrku do veřejného rejstříku. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2.

Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob se rozumí:

• Spolkový rejstřík
• Nadační rejstřík
• Rejstřík ústavů
• Rejstřík společenství vlastníků jednotek
• Obchodní rejstřík
• Rejstřík obecně prospěšných společnosti

Sbírka listin obsahuje:

• Výroční zprávy
• Řádné, mimořádné, konsolidované ÚZ
• Návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu (Toto lze dát do přílohy ÚZ)
• Zpráva auditora

ÚJ jsou povinny ÚZ nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, (vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis), pokud se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (v plném či zkráceném rozsahu) a v případě ÚJ, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

ÚJ, které mají povinnost mít ÚZ ověřenou auditorem, zveřejní ÚZ i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada) do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované ÚZ bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny, s informací o tom, že nebyly schváleny v souladu se zákonem.

Malé ÚJ a mikro ÚJ, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.

Jestliže ÚJ prezentuje vybrané údaje ze své ÚZ, uvede:

• že se jedná pouze o vybrané údaje z ÚZ
• informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena.

K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede ÚJ druh výroku auditora k ÚZ a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil (Zveřejnění ve Věstníku).

Přechodné ustanovení zákona o účetnictví

V souvislosti s novou povinností zveřejnění ÚZ spolků, ústavů a společenství vlastníků jednotek, které mohou vést jednoduché účetnictví, upozorňuji na přechodná ustanovení:

• Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít ÚZ ověřenou auditorem, zveřejňují ÚZ a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. 3. 2016
• Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít ÚZ ověřenou auditorem, zveřejňují ÚZ a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. 3. 2017

K § 22 Konsolidovaná účetní závěrka

Novela snižuje kritéria pro povinnou konsolidaci (2015 - 350 mil korun aktiv, 700 mil. korun obratu, 250 zaměstnanců). Od 2016 - 100 mil korun aktiv, 200 mil. obratu a 50 zaměstnanců.

Nová koncepce výjimek z konsolidace - § 22a (podíly drženy za účelem prodeje nebo přísná omezení brání účetní jednotce ve výkonu práv).

K § 25 způsoby oceňování – změny v oceňování

Vlastní náklady

• vlastní náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností
  1. přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami
  2. do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností
• u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností

Vyhláška 500/2002 Sb. § 49 odst. 5 – ocenění zásob

• Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou.
• Vlastní náklady zahrnují:
  1. přímé náklady
  2. poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti.
• Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují.
• Volbu metody ocenění provede ÚJ, zvolí ji zejména s ohledem na respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Ocenění zásob k 1. 1. 2016 ponechat na stejné úrovni jako k 31. 12. 2015.

K § 26 definice rezervy

Definice rezervy – rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.

K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot a aktiv.

K § 32a Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země - nově

Tuto zprávu sestavuje k rozvahovému dni velká ÚJ a subjekt veřejného zájmu s výjimkou vybrané účetní jednotky.

Změny ve směrné účtové osnově – vyhláška 500/2002 Sb. Příloha č. 4

Pro sestavení výkazů v souladu s vyhláškou je nutno opravit i účetní rozvrh, který byl používán v roce 2015 podle změn platných od 1. 1. 2016. Účetní jednotky, které si zvolily hospodářský rok, budou účtovat dle nových předpisů od počátku zahájení účtování v hospodářském roce; např. od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017. Tabulka uvádí změny ve směrné účtové osnově pro podnikatele.

V souvislosti se změnami směrné účtové osnovy, změnami rozsahu a obsahu účetních výkazů za rok 2016 je třeba postupovat v souladu s § 14 ZoÚ a § 46 vyhlášky 500/2002 Sb.

• §14 odst.2 – ÚJ jsou povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce;
• §46 odst.1 vyhl.500/2002 Sb. – při vedení účetnictví v plném rozsahu ÚJ stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy (podnikatelé vedou účetnictví vždy v plném rozsahu).

Ve Finančním zpravodaji č. 6/2015 ze dne 17. 12. 2015 byly zveřejněny ČÚS, které navazují na novelu zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví a novelu vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele. Je zde uveden nový standard – Český účetní standard pro podnikatele č. 024 Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Cílem tohoto standardu je stanovit základní postupy při sestavení účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2016 k dosažení souladu používání účetních metod účetními jednotkami při:

• převodu konečných zůstatků rozvahových položek do počátečních zůstatků rozvahových položek
• vykazování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro zajištění srovnatelnosti výše těchto položek za běžné a minulé účetní období podle § 4 odst. 5 vyhlášky.

Převodový můstek uvedený ve standardu formou tabulek převádí jednotlivé položky výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Položky účetní závěrky platné k 1. lednu 2016 jsou označeny nové, položky k 31. prosinci 2015, které jsou srovnatelné, jsou označeny stávající.

Vzhledem ke skutečnosti, že dochází pouze ke změnám v názvech účtových skupin a nejsou měněny číselná označení jednotlivých účtů, neobsahuje tento účetní standard převodový můstek mezi jednotlivými účty.