Aktuality, nabídky a další ...

Podíly na zisku a omezení výplaty zisku

14. květen 2015
peníze

V těchto dnech se pomalu dokončují účetní závěrky a daňová přiznání v případě, že korporace využívá daňového poradce, nebo je auditovaná. Následně se sejde valná hromada, která může rozhodnout zda budou vyplaceny nebo nebudou vyplaceny podíly na zisku. Zákon 90/2012 Sb. stanoví podmínky, za kterých lze podíly na zisku vyplatit a kdy podíly na zisku vyplatit nelze, i když valná hromada rozhodla o jejich vyplacení.

 

1. Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK)

Od roku 2014 je možno vyplácet vedle podílů na zisku nově i tzv. zálohy na podíly na zisku. Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace (§ 34 ZOK). Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců, ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí.

§ 40 odst. 1 uvádí: "Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk ani prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu."

Ustanovení § 40 je významné zejména z hlediska solventnosti obchodní korporace a má souvislost se stanovením minimální výše kapitálu. Provázáním korporačního a insolvenčního práva je posílena ochrana věřitelů i společníků. Je to první povinnost chránit vlastní zdroje financování, aniž by se týkala jen jejich vázanosti v základním kapitálu, zakotvená v právu. Zavádí se pravidlo, dle kterého se výplaty prostředků společnosti testují testem insolvence (podle § 3 zákona 183/2006 Sb. o insolventnosti).

Test insolvence má být "ochranou" pro obchodní korporace, aby byly schopny plnit svoje dluhy vůči svým věřitelům a nepřiváděly je do platební neschopnosti a v konečném důsledku neohrožovaly fungování hospodářského styku. Právo tak reguluje druhou nejpodstatnější složku vlastních zdrojů a to vytvořený zisk a zakazuje obchodním korporacím jeho rozdělování mezi společníky či členy, pokud by to ohrozilo hospodářskou stabilitu korporací a jejich schopnost hradit splatné dluhy.

Lze říci, že společníci na valné hromadě rozhodnou a schválí rozdělení finančních prostředků, je-li výsledek testu insolvence kladný, statutární zástupci je nesmí vyplatit. Na rozdíl od statutárních zástupců ne vždy mají společníci veškeré informace o stavu korporace a současně nemusí mít odborné znalosti.

 

Pro testování je podstatné zda korporace má:

  1. závazky po splatnosti 30 (popřípadě 90) dní, a pokud ano, je schopna je plnit?

  2. majetek vyšší hodnoty, než je celkový objem všech jejích závazků (splatných i nesplatných)?

  3. součet výsledků jejího hospodaření v současném (při ročním testu jde o poslední rok, testy se ale mohou týkat různých období s ohledem na účel konkrétního testu) a minulém (při ročním testu jde o výsledek hospodaření minulých let) období kladný nebo záporný?

  4. vlastní kapitál vyšší než základní kapitál (toto kritérium platí jen pro a. s., kde se nad rámec nové úpravy současně nadále (na rozdíl od s.r.o.), počítá s vazbou ochrany věřitelů na základní kapitál).

 

Test insolvence má dvě formy:

  • test předlužení = rozvahový test (balance sheet test), poměřuje hodnotu dlužníkova majetku oproti výši jeho dluhům (závazkům).

  • test likvidity (cash flow test), vypovídá o schopnosti dlužníka platit své dluhy (závazky) tak, jak se stávají splatnými; tedy zda jeho likvidní aktiva jsou dostatečná k úhradě splatných závazků.

 

Insolvenční zákon v § 3 odst. 1 až 3 uvádí dva způsoby úpadku, a to:

  • dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit – platební neschopnost;

  • dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku také tehdy, je-li předlužen; O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

 

Při výplatě podílů na zisku nesmi korporace oslabit rozsah vlastních zdrojů – vlastní kapitál, který je v rozvaze vyjádřen jako souhrn:

  • základního kapitálu

  • kapitálových fondů

  • rezervních fondů

  • ostatních fondů tvořených ze zisku

  • výsledku hospodaření minulých let

  • výsledku hospodaření běžného období

pokud by tím ohrozila svou schopnost plnit splatné závazky nebo snížila hodnotu svého majetku, popř. ohrozila pokračování v provozu svého obchodního závodu.

Korporace může použít vlastní zdroje, tedy výsledek hospodaření běžného období, na snížení dluhů, zastavení jejich růstu, zvýšení hodnoty majetku schopného vytvářet další zisk, posílit finanční stabilitu, čímž dosáhne korekce svých majetkových poměrů.

O neoprávněnou výplatu zisku by se jednalo tehdy, pokud by byla v příčinné souvislosti se vznikem úpadku, i když by zde byl určitý časový posun mezi úpadkem a neoprávněnou výplatou zisku.

 

V případě, že statutární orgány obchodní korporace podíly na zisku společníkům nebo členům vyplatily, aniž by provedly test insolvence nebo aniž by dbaly zákazu, v případě kladného výsledku testu, nepostupovaly by s péčí řádného hospodáře.

 

Vedle obecné povinnosti nahradit korporaci škodu, kterou způsobily, následovaly by další sankce, které zákon spojuje s úpadkem korporace:

  • vydání prospěchu získaného ze smlouvy o výkonu funkce, pokud bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka (§ 62 ZOK)

  • ručení členů orgánů za splnění závazku obchodní korporace, pokud tak rozhodne na návrh insolvenčního správce nebo věřitele insolvenční soud (§ 68 ZOK).

V obou případech by členové orgánu jen těžko prokazovali, že jednali s péčí řádného hospodáře a učinili vše potřebné a rozumně předpokládatelné k odvrácení úpadku.

 

Korporace, která zisk vyplácí v rozporu s právní úpravou, se nemůže následně dovolávat insolvence vůči ostatním věřitelům, které neuspokojí a přivodí-li si úpadek, nejedná s péčí řádného hospodáře a dostává se do kolize s případnou trestní odpovědností dle trestního zákoníku:

  • § 220 – porušení povinnosti při správě cizího majetku

  • § 221 – porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti

  • § 222 – poškození věřitele

  • § 223 – zvýhodnění věřitele

  • § 224 – způsobení úpadku

  • § 240 – zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

  • § 241 – neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby

Na povinnost odvracet úpadek je nutno nahlížet z pohledu péče řádného hospodáře, kdy test insolvence představuje zvláštní nástroj péče řádného hospodáře.

 

2. Zákon o dani z příjmu

Zdanění podílů na zisku upravuje § 36 zákona 586/1992Sb. o daních z příjmů v platném znění. § 38d zákona o daních z příjmů uvádí, že se jedná o daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Znamená to, že společníkovi je třeba z jeho podílu odvést srážkovou daň (ve výši 15 % u fyzické osoby v tuzemsku) a vyplatit mu částku v tzv. čisté výši.

Dle § 38d, odst. 2 je plátce daně povinen srazit daň při její výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada či členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. U příjmů z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky, která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmů z podílů na zisku, jejichž vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě.

V případě, že valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, avšak test insolvence dopadl kladně a statutární orgán rozhodl, že podíly vyplaceny nebudou, potom plátce není povinen srážkovou daň odvést. Neodvedení srážkové daně musí prokázat rozhodnutím o nevyplacení podílů na zisku.

 

3. Příklad účtování rozdělení zisku

Je účtováno na základě rozhodnutí valné hromady, účetní zápisy je nutno doložit zápisem z valné hromady, nebo jeho opisem.

Text MD D
Příděl do rezervního fondu (určí-li společen.smlouva) 431 421
Příděl do ostatních fondů 431 427
Navýšení základního kapitálu z nerozděleného zisku 431 419
Podíl na zisku společníkům 431 364
Srážková daň z podílů na zisku 364 342
Nerozdělený zisk 431 428
Úhrada ztráty ze zisku 431 429

 

4. Jak lze zjistit, zda náš obchodní partner vyplatil podíly na zisku

Povinností účetní jednotky je zasílání účetní závěrky do sbírky listin, která je součástí veřejného rejstříku (dříve obchodního rejstříku). Jedná se o veřejně přístupnou složku zákonem určených dokumentů. Máme-li pochybnosti o finanční situaci našeho obchodního partnera, lze nahlédnout do sbírky listin. Pokud obchodní partner splnil požadavek zákona a výkazy zaslal do sbírky listin, lze do ní nahlédnout.

Pokud byly podíly vyplaceny, lze zjistit z výkazu Rozvaha v plném rozsahu v pasivech na řádku 82, v případě zálohy podílů na zisku na řádku č. 124. U rozvahy ve zjednodušeném rozsahu je to řádek č. 18 a 26. Vždy je třeba porovnat běžné účetní období a minulé účetní období.

Zpět na úvodní stránku

© 2013 • Vladimír Lukáš