Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") účinná od 1. 1. 2015 zahrnuje úpravu v oblasti nemovitých věcí.
V současně účinném znění zákona o DPH se prolínají změny v právní úpravě dokončených staveb pro bydlení, včetně sociálního bydlení (§ 48), změny u výstavby nových staveb pro sociální bydlení (§ 49) a nezměněná dosavadní úprava dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí, pro které platí ustanovení § 56 a § 56a ve stejném znění jako pro r. 2014. Účinnost změn v ustanoveních o dodání a nájmu nemovitých věcí byla posunuta až od 1. 1. 2016.
Informace GFŘ rozlišuje mezi pojmy:
Užívání těchto pojmů (§§ 48, 49, 56 a 56a zákona o DPH) není sjednoceno a je proto nutné vybrat,který pojem je pro naši konkrétní situaci vhodný.
Vymezení staveb pro bydlení uvedené v § 48 odst. 2 zákona o DPH ve znění pro r. 2014 a na stejném místě i od 1. 1. 2015 se věcně nemění.
Do podlahové plochy se započítává plocha mezi vnitřními povrchy obvodových stěn bytu, včetně podlahové plochy zakryté zabudovanými předměty (skříně, vany a jiné předměty) dále včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu (stěny, sloupy, pilíře, komíny).
Do podlahové plochy obytného prostoru pro sociální bydlení se nezapočítává podlahová plocha balkónů, teras, lodžií, plocha místností užívaných spolu s obytným prostorem nacházejících se ve stejné budově (sklep, komora, garáž mimo obytný prostor, ale ve stejném domě).
Určení podlahové plochy rodinných domů zůstává stejné jako v minulých letech, neboť nařízení vlády č. 366/2013 Sb. lze dle GFŘ aplikovat pouze na byty.
Do podlahové plochy rodinného domu se započítává součet podlahových ploch (vnitřní nášlapná plocha) všech místností rodinného domu (i chodba, pracovna, garáž, která je v domě).
Do podlahové plochy rodinného domu se nezapočítává součet podlahových ploch prostor, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie, půda) a součet podlahových ploch místností, které tvoří „příslušenství“ rodinného domu (garáž mimo dům).
Pojem „funkční celek“ je definován v ustanovení § 48 odst. 3 zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1. 2015. Toto ustanovení slouží k vymezení pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí.
S účinností od 1. ledna 2015 je tedy pro určení pozemku přiléhajícího ke stavbě využitelný tento princip funkčního celku a stejně i při aplikaci osvobození dle § 56 odst. 3 zákona o DPH (osvobození vybrané nemovité věci po 5 letech od první kolaudace či užívání).
Pokud se nachází na pozemku stavba spojená se zemí pevným základem, jedná se o zastavěný pozemek, jehož převod není osvobozen od DPH (viz § 56 odst. 2 písm. a) zákona o DPH). Zde dle Informace záleží na tom, zda je cílem sledovaným smluvními stranami právě tato stavba či samotný pozemek.
Za nezastavěný může být považován pozemek, na kterém je „drobná“ stavba, která nemá při dodání pozemku určující význam (zabetonovaná lavička, anténa, houpačka, plot, opěrná zídka, atd.), tj. zákazník nekupuje pozemek kvůli těmto stavbám, ale kvůli pozemku samotnému.
Dodání nezastavěného pozemku bez stavebního povolení (nebo ohlášení), k jehož hranici byly pouze přivedeny inženýrské sítě, nepodléhá dle stávající právní úpravy zdanění.
Zde najdete správné číslo účtu příslušného FÚ k placení daní...
Kliknutím na odkaz zkontrolujte, zda jste vše řádně a v termínu zaplatili!
© 2013 • Vladimír Lukáš